Medugorje - Festival mladých 2004
Zase to byl strhující zážitek...
Nebudu nic moc psat k programu. Ten byl bohatý stejně jako minulý rok, o kterém se dočtete v předchozím článku.
Napíšu tady jen pár článku od více lidí, tak jak se na to dívají oni. Něco bude z albionchatu, něco z Života farnosti a něco z ostaních zdrojů.
Vojtěch Stuchlík st.
29. července odcestovala skupina mladých na Mezinárodní modlitební festival mládeže v Medugorii. Na tomto místě se týden modlilo 20 tisíc mladých z celého světa. Sedm dní probíhal program ráno od 9 do 12 hodin. Odpoledne od 16 do 18 hodin. Pak byl růženec a od 19 hodin mše svatá. Od půl desáte do jedenácti hodin adorace. Co člověka fascinovalo byla živá víra, se kterou se setkával na každém kroku. Po cestě na Podbrdo bylo možno potkat skupinu trempů modlících se růženec. Při výstupu na Križavec rodiny, které stoupaly vzhůru a růženec předříkával někdo z dětí. Bylo vidět, že růženec není modlitbou starých, ale že je modlitbou všech!!! Každý se vrátil domů duchovně obohacen. Těm, kteří argumentují tím, že zjevení v Medugorii nejsou církevně schválena doporučujeme: Jeďte se tam podívat a potom teprve suďte.
Stuchlíkovi
29. července se několik zlínských farníků vydalo na Mezinárodní modlitební festival mládeže v Medugorii, která se nachází v Bosně a Hercegovině. Je to jediné místo na světě, kde se Panna Maria zjevuje každý den. Chtěli bychom se s Vámi podělit o naše bohaté duchovní zážitky, i když je nám jasné, že z našeho vyprávění nemůžete ani z poloviny pochopit to, co jsme prožívali 7 dní. Mnozí věřící lidé opovrhují tímto místem, aniž by ho někdy navštívili a snaží se odradit od jeho návštěvy i ostatní. Těm můžeme doporučit jen to, aby určitě Medugorii navštívili a jejich názor se jistě změní!!!
Martin Hořínek
Na 25 tisíc lidí z více než čtyřiceti zemí světa se letos sešlo na Mladifestu, který probíhal v prvním srpnovém týdnu. Z naší farnosti dorazilo do Medžugorje kolem dvaceti farníků, většina autobusem, někteří po vlastní ose. Čas od nedělního večera do pátečního brzkého rána byl naplněn posloucháním přednášek a svědectví, modlitbou a noční adorací. Každý večer jsme se účastnili společné modlitby růžence a mše svaté. Většina dění byla překládána do 17 jazyků, které jsme měli možnost naladit na různých frekvencích na osobním rádiu - kterým byl vybaven každý účastník.
Jaroslava Chvatíková
První týden v srpnu jsem se spolu s dalšími věřícími zúčastnila mezinárodního (modlitebního) festivalu MLADIFEST v Medugorji. Přestože nejsem nakloněna masovým akcím, zážitky předčily veškeré mé očekávání. Program se skládal z přednášek, modlitby růžence, mše sv. a adorace v pozdních večerních hodinách. Každý si kromě společných modliteb mohl najít čas k osobnímu ztišení. Křížová cesta na Križevac, svědectví mladých lidí uzdravených z drogové závisloti, svědectví vizionářů - to všechno bylo pro mě a určitě i pro ostatní účastníky obohacení a vnitřním povzbuzením. Nejsilnějším zážitkem, který jsem si s sebou z celého pobytu odnášela byla vnitřně prožívaná a také navenek projevená radost z víry v celém tomto společenství. Tam jsem si také uvědomila, jak málo z nás tato radost vyzařuje v každodenním životě, při setkání s druhými lidmi. Máme-li jako křesťané hlásat radostnou zvěst, musíme především tuto radost v sobě mít - jinak budeme pro ostatní i nadále nezajímaví a nudní. Festival končil mší sv. "za svítání" na Križevaci. Dny strávené v Medugorji cítím osobně jako čas milosti a požehnání!
František Chvatík
Rodinná dovolená v Medugorji? V roce 2003 navštívil toto známé mariánské poutní místo s několika přáteli ze Zlína náš syn Petr. Přijel naplněný duchovními zážitky a nadšením. Jeho rozzářené oči a srdce nás i rodiče jeho dívky přivedly tak trochu ze zvědavosti na přelomu července a srpna tohoto roku k účasti na Festivalu mládeže v Medugorji. Při odjezdu ze Zlína nás potěšilo, že se skupinou necelých dvaceti poutníků ze Zlína se přišel rozloučit O. Vojtěch. Cesta autobusem i přes počáteční technické potíže proběhla v dobré náladě a v dopoledních hodinách jsme dojeli do Baška Vody. Zde jsme u moře strávili asi 6 hodin. Koupali se řádové sestry, děkan i bohoslovec. Někteří se dokonce stačili hned první den na mořském slunci spálit. Odpoledne jsme pak asi po dvou hodinách jízdy dorazili do Bosny a Hercegoviny. Postupně jsme se ubytovali a večer jsme provedli první seznámení s městem. Dalších šest dní jsme prožívali kousek nebe na zemi. Výstupy na horu zjevení, přednášky, rúženec, mše svatá, adorace s meditací. Jeden večer procesí cca 10 km se svíčkami, další večer muzikál Tajemství světla v podání členů komunity Cenakolo (tuto aktivitu oživila italská řádová sestra Elvíra a působí již ve dvaceti zemích - jde o komunity pro léčení závislých osob). Úžasné prožití týdne společně s bližními celého světa. Doma pořád nemáme čas, tady jsme ho měli dost a ve svobodě jsme jej věnovali modlitbě, svátostem. Samozřejmě také společné přípravě jídla v nádherných vilkách, které nám byly nabídnuty k ubytování. Vyvrcholením celého pobytu byl noční výstup na Križevac a jitřní mše svatá začínající o páté hodině ranní. Hora byla od půlnoci do začátku bohoslužby poseta tisící poutníků, kteří zde na kamenitém povrchu v dekách, spacácích očekávali začátek mše svaté a východ slunce. Byla to pro mne s manželkou krásná dovolená. Společenství lásky, svědectví, radosti, nadšení. Uplynul měsíc od našeho návratu, vše se jakoby dostalo do starých kolejí. Ale taková zkušenost zůstává někde uvnitř. Když si pustíme cédéčko plné fotek, písniček - "dobijeme zase baterky". Příště na dovolenou na Festival mládeže do Medugorje? Určitě ano a pozveme další naše děti a přátele....
Albionchat
Josef Němeček - Medzugorje...to je Bohem požehnané místo. Máme za sebou týden, který sme prožili se 30000 lidí z 37 zemí světa... Byl to týden zpěvu, tance a radosti, ale i rozjímání a modlitby... V programu sme slyšeli svědectví o Bohu, ale i uplně bežném životu s Bohem od spousty užasných lidí celého světa. Vše završil poslední noc pobytu výstup na posvátnou horu Križevac a mše svatá na vrcholu za úsvitu... Ještě teď se z toho všeho těžko vracím do reality všedního dne. Byl to týden obrovské Boží milosti a myslím si že hodně z nás zde zakusilo aspoň maličký odlesk ráje tady na zemi. Panna Maria vám vzkazuje: "Kdybyste věděli jak moc vás miluji, plakali byste radostí."
Petr Klinkovský - Jo,Jožka má pravdu. I ted po skončení Medugorje mám v sobě takový nádherný pocit, který nelze popsat. Bylo to tam nádherné.
Martin Hořínek - Já jsem v Medžugorji taky byl a už vím, proč jsem tam jel. Když jsem tam jel, tak jsem přesně nevěděl, proč tam jedu. Když jsem tam přijel, tak jsem všechny nechápal. Když jsem tam byl, pochopil jsem všechny, ale nepřišlo mi to nějaké jiné, než tady. Když jsem z tama odjel, tak jsem zjistil, že to tam jiné bylo. Až přestanete být pouze dětmi svých rodičů, ale budete lidi, co už sami přemýšlí nad vším, tak si nějaký podobný výlet všichni udělejte. Medžugorje není místo bez dopravních zácp, bez podivných lidí, bez chamtivých stánkařů, bez kuřáků, bez hádek, bez pomluv, bez sobectví, , bez nenávisti, bez nevěřících lidí, bez hříchu.. Ta síla toho místa je jinde.. Tu může objevit každý sám, pokud chce..
Na závěr bych chtěl jen dodat (říkal to i P.Petr Kopřiva), že pouť v Medugorii není jen o tom, že tam někdo jede a usilovně se týden modlí a žije tak trochu víc křesťansky. Medugorje má pouze ukázat, jak by ses měl(a) modlit každý den ve svém všedním životě, jak se chovat. Věřím, že ten kdo Medugorii navštívil vzal tuto obnovu jako duchovní posilu a vlastně takový návod jak by měl skutečně žít. Je to o žití jako takovém, ne jen zbožný výlet!
|